11. 06. 2025
Světla Hendrychová, láskyplně přezdívána Světluška, je devětadvacetiletá absolventka Jedličkova ústavu, která se navzdory těžkému zdravotnímu postižení nevzdává svých snů, ani každodenního života „na plný plyn“.
Vystudovala tři střední školy, od října bydlí sama v bezbariérovém bytě, dobrovolničí, hraje závodně bocciu, a když má čas, stříhá videa pro kamarády na sociální sítě nebo vymýšlí chytlavé texty pro propagaci produktů ale také osvětu na sociálních sítích.
Dnes je z ní vyškolená pracovnice v sociálních službách, která by ráda pomáhala seniorům. Zatím se jí naplno otevřely dveře jen v neziskové organizaci POHODA, kde se pravidelně vídá s jednou z klientek – čtou si, povídají a smějí se. Setkávají se jednou za čtrnáct dní. Těší se z každodenního života, ale přitom bojuje s věcmi, které většina lidí vůbec neřeší – jako například nevyhovujícím invalidním vozíkem.
Ten, který jí nedávno schválila pojišťovna, je těžší, špatně ovladatelný a při jízdě dokonce nebezpečný. Bez správně zvolených zadních opěrek nemohla vozík vůbec používat. Chyběla stabilita, měla strach se s vozíkem pohybovat, a v praxi tak místo svobody získala jen další překážku.
Díky příspěvku Nadace Jedličkova ústavu ve výši 22 000 Kč se ale podařilo pořídit kvalitní opěrku zad, která je pro Světlanu zásadní. Jakmile opěrku odborná firma přimontuje, bude možné celý vozík správně nastavit a přizpůsobit její postavě i pohybovým možnostem.
Díky podpoře Nadace se Světlušce vrací jistota, pocit bezpečí a chuť dál být aktivní – v boccie, při koníčcích, ale i v každodenním životě.
Zanedlouho oslaví třicetiny, a tím pro ni bohužel končí možnost žádat o podporu nadace. Příspěvek na úpravu vozíku tak může být jedním z posledních, které od nás získá. Nejde ale jen o technické vylepšení. Jde o možnost zůstat nezávislou, aktivní a sebevědomou – takovou, jakou Světluška skutečně je.
vyrobila 
